Vyšlo jako příloha fanzinu Zbraně Avalonu 28.
ACYLPYRIN HYSTEPS - STŘÍPKY ZE ŽIVOTA GÉNIA
1. Acylpyrin Hysteps: Prorok budoucího věku
2. Dětství a
jinošství
3. Dětství a jinošství II
4. Dětství a jinošství
III (Pohřebačka)
5. Úsvit svobody
6. Každý musí někam
patřit
7. Někdo odejde, někdo zůstane
8. Acylpyrin
zůstává sám
9. Od ničeho k ničemu
10. Čas tání
11. Invaze
12.
Půvaby venkovského života
13. Dovolená na lodi
Kapitola 6. KAŽDÝ MUSÍ NĚKAM PATŘIT
Koncem
sedmačtyřicátého roku odvedl starý Hysteps Acylpyrina na evidenci obyvatel. V
úřadovně už panovala stísněná atmosféra, neboť jak starý Hysteps zaslechl, "Něco
bylo ve vzduchu."
Úředník dlouho odmítal vydat chlapci
řádné dokumenty. Tvrdil, že bez rodného listu, potvrzení o školní docházce a
dalších papírů, které Hystepsovi samozřejmě nevlastnili, je tento úkon
vyloučený. Starý Hysteps řekl, že neodejdou dokud jim nevyhoví. Po čtyřech dnech
úředník změkl, vyplnil požadovaný průkaz a začal větrat.
Tento první Acylpyrinův průkaz pravděpodobně přispěl k dalšímu ztížení hledání
pravdy, neboť údaje v něm obsažené, byly dílem nepravdivé, dílem pouze přibližné
a dílem zcela vymyšlené.
Tu zimu se Hystepsovi nastěhovali
na statek Peltrámovic švagra statkáře Hraběte. Starý Hysteps se staral Hraběti o
stáj plemenných býků. Vzhledem k tomu, že se statkář v tom čase zajímal více o
politiku než o hospodářství, ani nezaznamenal, jak zhusta se z chléva ozývá
nespokojené bučení hladového dobytka.
Jednou koncem února
vstoupil Hysteps do místní hospody a zavolal na hospodského: " Přines mi
kmínku!"
Na sále bylo ticho jako v hrobě a jediný hlas,
který vycházel z radiopřijímače oznamoval: "Právě jsem se vrátil z hradu."
Hysteps měl žízeň, znervozněl, že mu není věnována patřičná pozornost a
zakřičel: "Já se právě vrátil z chlíva," a potom zopakoval
objednávku.
Rozrušený bezzemek sedící v koutě do dědka
strčil a povídá: "Mlč Hystepsi, copak neslyšíš, že do této hospody právě
vstoupily dějiny?"
Byla to dlouhá zima a statkář Hrabě byl
nakonec Hystepsovi vděčný. Vždyť díky laxní péči, kterou děd věnoval stádu,
unikl jeho statek první vlně vyvlastňování.
V této rušné
době vstupuje Acylpyrin do mládežnické organizace pořádající kulturní výjezdy po
vsích a vískách východočeského kraje. Poznává Rudou Soňu a poprvé se
zamiluje.
Mládežnická skupina je řízena trojkou zkušených
funkcionářů, kteří vystupují pod krycími jmény přijatými ještě v čase odboje.
Jejich přístup k řešení problémů je chladně praktický a vůči nepřátelům
kolektivizace zaujímají mrazivý postoj. Ve skupině mládežníků jsou známi pod
jmény Pankrác, Servác a Bonifác. Soudružka Žofie s krajského výboru o nich
tvrdí, že to jsou zlatí chlapci.
Všechny údaje, které jsme
shromáždili z Acylpyrinova raného mládí, pocházejí vlastně z druhé ruky. Teprve
v čase o kterém je právě řeč dochází k zásadnímu zlomu.
Kolem krabice, nalezené koncem listopadu 1989 na skládce nepotřebných dokumentů
z období minulého režimu, zuří požár. Jako zázrakem plamenům unikne obsáhlý spis
pojednávající o celoživotní pouti A.H. označený kódovým štítkem " BUBÁK
"
Když srovnáváme některé údaje této organizace s
poznámkami získanými z vykopávek a s knihami řešícími problematiku zmíněných
čtyřiceti let z pera jakéhosi pana Cibulky, musíme přiznat, že se nejméně v
třetině shodují a vzájemně doplňují. Leckoho by zmátlo, že si část informací i
zcela protiřečí. My však zmateni nejsme. Ze studia výstřelků Acylpyrina Hystepse
vyplývá, že se jedná o tak rozporuplnou a mnohavrstevnou osobnost, že snad není
nic, čím by nás ještě mohl překvapit.
V těch dnech také
dochází k dalšímu, celkem bezvýznamnému setkání s mimozemšťany. Acylpyrin je
vylákán na opuštěné místo a zavlečen do lodi. Celá posádka ho ubezpečuje, že se
jedná jen o běžnou zdravotní kontrolu. Mimozemšťané se chovají velmi přátelsky a
o probíhající politické změny neprojevují zájem. Výjimkou je pouze jeden z
topičů hvězdoletu, který se v soukromí obrátí na Acylpyrina a překvapí ho
dotazem, kde lze získat přihlášku do strany.