Tichý svědek, Petr Musílek

Slepecké písmo

Je písmo v nás jež smysl tají

kameny smutku trávu dní

Je písmo v nás jež oči nepoznají

co není zřejmé co jsme my

Bez výstrah stoupá na hladinu

to neznámé a bezhlasé

klínové písmo písmo klínů

štěpiny snů sny nad časem

Je písmo v nás jež smysl tají

Je písmo v nás a my jsme v něm

Oheň a led svým ostřím krájí

Buď shoříme či roztajem

Domov

Jak každé ráno člověk vstane

dům před dveře ho dovede

kameny k hlíně připoutané

ho vyprovodí pohledem

Jde od domu a dům ho čeká

v puklinách jeho erb i znak ve svých kamnech

Dům nemůže žít bez člověka

a stejně stejně naopak

I v dálce jsou tak propojeni

blíženci tichých souhvězdí

dům nese v sobě lidská chtění

a člověk pevnost vazby zdí.

Ráno

Ráno je nitka k přetržení

kohoutí křik čas siluet

Zívnutí v kterém probuzení

pozvolna osahává svět

Ráno je černý chleba s medem

kouř cigarety ve spěchu

Startovní čára která vede

k neúspěchům i úspěchům

Ráno je rozkaz v prostém znění

Konec snů Spánku Věčné vpřed

Ráno je nitka k přetržení

kohoutí křik čas siluet

Krájení chleba

Čepelí nože chleba krájím

nůž v kůrce zavrže

z bělostné rány odpadají

bochánky bez kůže

Zjemnělé dlaně hladu mého

jim v pádu nebrání

Ty země rozprostřená něho

změň v klas má selháníu